Český svaz aerobiku

Informace pro trenéry po MS v Dubně

Závěry z rozhodování z MS 2008 v Dubně

(zpracovaly Jana Hájková a Táňa Šotková)

 

 

1. SPORTOVNÍ AEROBIK

1. Technika

a)      v zásadě nejsilnější stránka závodníků ČR

b)      nejčastější chyby

-         jumping jacks ve výponu - ! i u seniorů

-         high leg kicks – nohy švihají stranou, srážky u všech věkových kategorií

-         povinné push ups – buď úplně jiné kliky sudé a liché nebo kliky jen např. sudé s pohybem hlavy nebo se švihem nohy, ale závodníci nezvládají udržet stejnou rytmizace či stejný pohyb hodnocenou částí těla, kterou je pletenec ramenní a paže – hodnocení nula

-         sit through  a následný pohyb  z lehu na břiše do vzporu ležmo – opření o kolena, prohnutí v kříži

-         skoky do čelného rozštěpu – musí být přiměřeně vzpřímený trup (aby se závodník mohl opřít o ruce), nesmí se objevit přílišný předklon a dopad na vtočené nohy (hodnocení 0)

-         skoky do bočného rozštěpu  - pokud je dopad tak, že zanožená noha je vytočená (koleno směřuje stranou a ne k podlaze) je hodnocení nula

-         bočný rozštěp – na zemi či ve skoku – pokud je zanožená noha příliš vytočená a koleno směřuje stranou – hodnocení 0

-         one arm push ups – většinou se objevoval malý rozsah, příliš roznožené nohy a především rotace trupu při pohybu z kliku do vzporu (hodnocení 0)

-         veškeré skoky do kliku musí být zakončeny v kliku a teprve potom má následovat případný pohyb do lehu (jinak hodnocení 0)

-         točené press – nejdřív musí dojít k zakončení pohybu ve vzporu a teprve potom je pohyb do sedu (tím závodník prokazuje, že má pohyb pod kontrolou)

-         točené press – jakýkoliv dotyk hýžděmi či patami země se hodnotí 0

-         rotované skoky – často docházelo k vtočení špiček do směru obratu, který byl pak menší, hodnocení od ½ do 0

-         straddle switch jete to push up landing a straddle jump to push up landing ve druhé polovině sestavy byly často prováděny tak, že se vlastně vynechal skok, protože nohy švihaly rovnou dozadu – hodnocení 0

c)      počty prvků

-         nikde v pravidlech nejsou uvedeny počty prvků, ale rozborem nejlepších závodníků se dá naznačit např.:

-         kliky – 3 – 5, rozhodčí hodnotí i variabilitu  prvků, když je jeden obligator a navíc jeden přídatný, pak je to málo

-         statická síla – podobné, ale 5 už se zdá dost

-         flexibilita také, pozor na větší počet prvků než je 5, je to na hranici převahy prvků flexibility v sestavě, což je hodnoceno negativně, protože závodník prokazuje svojí flexibilitu i pomocí kicks a pomocí skoků s velkým rozsahem

-         skoky 6 – 9, méně než 6 je špatně, více než 9 je v pořádku, musí být variabilita – skoky s rotací, čelným i bočným rozsahem, do rozštěpu bočného i čelného i do kliku

-         pozor na to, aby v sestavě, zvláště u seniorů se objevily i skoky na nohy v druhé polovině sestavy

 

 

2. Aerobní kritéria

a)      chronologie prvků v sestavě

-         prvky musí být průběžně zařazovány v celé sestavě

-         pozor na to, aby zvláště kliky a skoky byly v podobném počtu zařazovány v 1. i 2. polovině sestavy, skoky zvláště v poslední čtvrtině (poslední čtvrtina bez skoku je zásadně špatně)

-         velmi kladně jsou hodnoceny dva skoky za sebou v poslední čtvrtině, resp. druhé polovině sestavy – zvlášť u seniorů

-         pozor na velký počet prvků (cca od 25 prvků se do sestavy nevejdou aerobní sekvence)

b)      aerobní sekvence

-         NEJVĚTŠÍ PROBLÉM ČESKÝCH ZÁVODNÍKŮ

-         doporučujeme pečlivě prostudovat aerobní sekvence australských závodnic

-         naši závodníci nemají sekvence dostatečně do prostoru a vysoko, spíš se jedná o low aerobic na místě (musí být „vidět vzduch pod špičkami“)

-         aerobní sekvence se počítají od 8 dob, neměly by být však moc dlouhé (např. více jak čtyři osmičky)

-         musí se objevovat v průběhu celé sestavy, doporučujeme zvláštní důraz na kvalitní aerobní sekvence v poslední čtvrtině

-         vyžaduje se variabilita pohybů horních a dolních končetin, tj. nesmí se jen běhat a přitom mávat rukama

-         největší nedostatky měla kategorie mužů

-         do sekvencí je vhodné zařadit i změny vertikálních rovin těžiště, tj. jít rychle do a z např. kleku, sedu apod. a zařadit i prvky z high aerobiku s vyšší letovou fází, např. air jack, tuck jump (ale vzít v úvahu věkovou kategorii)

-         prvky obtížnosti by měly vycházet z aerobních sekvencí, negativně se hodnotí dlouhý rozběh na skoky (dá se respektovat u kadetů)

c)      hudba

-         i aerobní rozhodčí zda je hudba vhodná pro aerobik a je „podbítovaná“)

d)      intenzita

-         úroveň vytrvalosti u českých závodníků nebyla ideální a zvláště poslední čtvrtina sestavy nedávala našim závodníkům zrovna oduševnělý výraz

-         vyvarovat se zbytečnému „válení“ na zemi, tj. cvičení na zemi bez prvků obtížnosti

-         u párů a týmů se vyvarovat dlouhým přípravám na zvedačky či support

e)      přechody

-         vyžadují se rychle přechody zvláště ze země nahoru

-         vyvarovat se jakýchkoliv póz

-         vyvarovat se dlouhých příprav na prvky obtížnosti

 

3. Artistic kritéria

a)      hudba

-         více je hodnocena hudba zajímavá, neoposlouchaná, se zajímavými detaily, melodická, vyjadřující energii

-         velmi často se objevovaly srážky za nesoulad hudby s pohybem

-         málo se využívá výrazných momentů v hudbě a rytmických změn

b)      choreografie

-         málo interakce u týmů a párů

-         sestava často neodpovídá hudbě, rozhodčí potom dojem, že se dá stejná sestava cvičit na různou hudbu

-         většinou  u českých závodníků byla choreografie hodnocena hůř, nejsou dostatečně originální

c)      prezentace

-         u českých závodníků většinou hodně špatná

-         závodníci nevyzařují energii (na rozdíl např. od Australanů)

-         na našich závodnících je hodně vidět úsilí a soustředění před těžším prvkem

 

 

2. HIP HOP

-         slabina české reprezentace

-         většina naších závodníků cvičí a netančí

-         dbá se na střídání stylů s odpovídající hudbou

-         naši závodníci mají největší problém s technikou, když je choreografická změna stylu, pak se to neobjeví v technickém provedení a jiný styl je prakticky nerozeznatelný

-         nejsou zásadní nároky na formace, ty spíš musí vyplývat ze specifiky stylu a nárokům na vizual image (u českých závodníků se téměř nevyskytoval)

-         upřednostňují se styly new school

-         naši závodníci nerozlišují změnu výrazu, která odpovídá stylu (např. hravý locking oproti agresivnímu crampu)

 

 

FITNESS TEAMS A STEP TEAMS

Pro obě kategorie je velmi důležitý výběr hudby, která by měla být melodická, s jasnými výškami a hloubkami a zřetelnými beaty. Tempo hudby není striktně dáno, ale obecně platí takové tempo, které umožňuje dokonalé technické provedení – hlavně u stepů je často příliš rychlé. Pohyb musí odpovídat hudbě, sestava by neměla „jít s každou jinou nahrávkou“.

 

3. Step teams

– co se týče techniky, často se objevuje špatné postavení chodidel, paty nebo špičky mimo step, našlapování na hranu nebo na kraj stepu, když má být do středu, nepřesné polohy paží apod.

 

Pro step platí – musí zůstat STEP, tzn. všechny kroky stepaerobiku (basic,V, leg curl, lift, knie, repeator, over the top, straddle, across the top, corner to corner, lunge, apod. Velmi často chybí diagonála – c.to c. a téměř všude across – přes dlouhý step v čelním postavení.

Ve snaze vytvořit co nejsložitější sestavu je toto opomíjeno, což se projeví v hodnocení.

 

Počet formací není dán, ale obecně platí asi 4-6. Ale pozor – změna formace neznamená jen posunutí stepu, pokud postavení členů týmu je téměř totožné (posunutí nohou apod.je nežádoucí), je třeba vytvořit úplně jinou formaci. Pozor na čekání po změně formace – než položí step (častá chyba). V každé formaci musí být všechny leg levels, ne jen vysoké kicky, ale také leg curl, side lifts apod.,krátké i dlouhé páky paží, vzájemné výměny (swaps)  různé orientace. To znamená, že jít celou formaci v čelném postavení je málo.Přidat obrat, turn steo,apod. Pozor na všechny přístupy ke stepu (často se stává, že se změní postavení stepu vůči rozhodčím, ale přístup zůstává předem).Přístup ke stepu: zepředu, od konce, ze strany, obkročmo, z rohu, seshora (straddle)

Vertical levels – zásadní je, že při změně vertikální roviny těžiště je nutno zachovat stepping action, což nelze např. při lehání a sedání na step (vyskytovalo se opravdu často, negativně hodnoceno). Pokud se ovšem nejedná o ojedinělou kreativitu…

Power step!!! Není to air jack nebo cokoliv na stepu, ale výskok ze země na step, kde je rozeznatelný prostor mezi stepem a botami. Opakované air jacky nejsou vhodné, nejedná se ani o stepping action. Změna těžiště také samozřejmě není předklon.

Hodně se dbá o předvedení, v prezentaci je pořád co zlepšovat. Vizuální efekt je zásadní.

 

4. Fitness teams

– technika provedení je zásadní kritérium pro techniky specialisty, ale odrazí se i v hodnocení artistic, protože jen tak lze dosáhnou dokonalého synchronu.

Často se objevuje provedení na špičkách, nesprávné držení těla, ramen apod., a to především v druhé polovině sestavy.

V této kategorii je charakteristické vytvoření co nejzajímavějších formací, rychlý pohyb po ploše, různé změny orientace (často chybí – opět nemůže být celá formace ve stejné orientaci), všechny leg levels, dlouhé i krátké páky paží, vertikální změny. (Změny těžiště těla, pozor na dlouhé sekvence na zemi – nežádoucí). Také variabilita skoků je kladně hodnocena. Je třeba zachovat kroky a poskoky charakteristické pro HI aerobik, přesuny dlouhým během nebo deset jacků po sobě nejsou dostatečně variabilní. V každé formaci by měla být alespoň cca každých 12 dob swap-vzáj, výměna.

Soulad hudby s pohybem je zásadní, viz výše v úvodu. Opět jde o vizuální efekt.

 

 

Publikováno: 12. 12. 2008, 09.56:35